Svatý týden a Velikonoce v našich kostelech
2. duben, Květná neděle
Zručský kostel: 8.30 mše sv., s žehnáním ratolestí
Kácovský kostel: 10.30 mše sv., s žehnáním ratolestí
Soutický kostel: 12.00 mše sv., s žehnáním ratolestí, pak křížová cesta
6. duben, Zelený čtvrtek
Kácovský kostel: 16.00 mše sv.
Zručský kostel: 18.00 mše sv., s obřadem mytí nohou
19.00 – 20.30 možnost osobní modlitby a zpovídání
7. duben, Velký pátek
Soutický kostel: 14.00 křížová cesta
15.00 velkopáteční obřady
Zručský kostel: 17.00 křížová cesta
18.00 velkopáteční obřady
19.00 – 20.30 možnost osobní modlitby u Božího hrobu a zpovídání
8. duben, Bílá sobota
Zručský kostel: 10.00 modlitba matutina se starobylou křesťanskou homilií
10.30-12.00 a 14.00-18.00 možnost osobní modlitby u Božího hrobu a
Zpovídání
20.30-22.30 Vigilie Zmrtvýchvstání
9. duben, Zmrtvýchvstání Páně
Zručský kostel: 8.30 mše sv., s žehnáním pokrmů
Kácovský kostel: 10.30 mše sv., s žehnáním pokrmů
Soutický kostel: 12.00 mše sv., s žehnáním pokrmů
10. duben, Velikonoční pondělí
Mše svaté jako v neděli
16. duben, Neděle Božího milosrdenství
Mše svaté jako v neděli
Zručský kostel: 15.00-16.00 Hodina Božího milosrdenství (modlitba společná i osobní, zpovídání).
Velikonoce, svátky vlastně čeho?
Velikonoce svátky jara? Co pak slaví chudáci protinožci, svátky podzimu? Jistě, jaro u nás k Velikonocům patří, ale byla škoda nechat se ochudit o jejich skutečný význam. Původ mají v židovském Pesachu. Ten začíná slavnostní večeří na připomínku veliké noci, odtud náš název Velikonoce, kdy byli Židé zhruba třináct set let před naším letopočtem vysvobozeni z egyptského otroctví. Tuhle večeři slavil pravidelně také Ježíš, vždyť byl Žid. Když tak činil naposledy, nečekaně požehnal přítomný chléb a víno slovy, která dodnes slyšíme v kostele při každé mši svaté: „Toto je moje tělo, které se za vás vydává… toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás…“ Ježíš nedělal nic jen „na oko“. I v tomto případě skutečně „vydal svoje tělo a prolil svou krev“. Vždyť po této večeři byl zatčen, surově mučen a následující den ukřižován. Naštěstí Ježíšův velikonoční příběh nevrcholí o Velkém pátku jeho smrtí na kříži, ale o Velikonoční neděli jeho vítězstvím nad smrtí, jeho zmrtvýchvstáním. Jaký bude jednou náš vlastní „Velký pátek“ a naše „Velikonoční neděle“? To záleží na tom, zda jdeme životem ve stopách Jidáše nebo Ježíše. Cestou sobectví, chamtivosti a lhostejnosti nebo lásky a oběti.
Požehnané Velikonoce přeje a vyprošuje farář Jiří Korda, zručský farář