Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj


Historie zámku

Zámecký komplex se skládá ze tří částí: samotného zámku, farního kostela a poplužního dvora. Komplex doplňuje zásadním způsobem spojovací chodba mezi zámkem a kostelem dlouhá 150 metrů, která je dnes nefunkční a donedávna byla využívána pro archivní účely státu. Celý historický komplex byl pak ještě změněn po r. 1920 výstavbou sokolovny namístě špýcharu. Této změně již ale předcházelo zrušení hřbitovního areálu a jeho zdí kolem kostela na základě novodobých hygienických předpisů. Z ohrazení hřbitova zůstala do dnešních dnů pouze kaple svatého Floriána, ochránce hasičů, kterou není možné při projížďce městečkem přehlédnout.



Samotný zámek je rozlehlá obdélníková budova. Od severu z nádvoří je jednopatrová, při pohledu od řeky pak třípatrová. Valbovou střechou proniká úzký dlouhý nástavbový světlík, procházející všemi patry a osvětlující halu i arkády. Tento prvek vytváří typickou siluetu kácovského zámku. Odborné zdroje uvádí, že se jedná o větší obdobu známého ratibořického zámku. Velká většina místností má ploché stropy, schodiště je dvouramenné a na ně navazují chodby, ze kterých je možné vstoupit do většiny zámeckých místností. Sklepy jsou valeně klenuté. Po stranách zámku stojí dvě čtvercové široké věže, jejichž zdivo nepřevyšuje stavbu zámku a které jsou kryté vysokými cibulemi s lucernou. Tvary těchto luceren se drobně měnily podle jednotlivých přestaveb.

Nesymetrické rozložení okenních otvorů a nepravidelná vnitřní dispozice je doplněna slepými malbami oken s figurami pánů a dam v rokokových kostýmech. Tyto postavy vyhlížejí nebo se vyklánějí z oken, jakoby kontrolovaly aktivity v okolí zámku. Malovaných oken s figurální výzdobou tvořících iluzi čilého pohybu v zámku je celkem jedenáct a chybí pouze na jižním bloku u věže.

Odborný památkový popis Národního památkového ústavu v Praze uvádí tyto prvky:

  • vstupní dvorní fasáda má střední zvýrazněný risalit v šíři 3 okenních os, ukončený trojúhelníkovým štítem, vyplněný páskovým štukovým ornamentem. Člení ji zdvojené nárožní lizény a má 17 okenních os (včetně risalitu).

  • ve střední ose se nachází vstupní portál s oválným nadsvětlíkem.

  • okna v patře mají štukové rámy a v supraportách kartuše.

  • hlavní římsa je fabionová.

  • v levé nárožní věži se nachází místnost s alegorickou malbou ve štukovém rámu.

  • v pravém rohu byla původně umístěna kaple se štukami, dnes je vložen nový strop.

  • západní stěnu vstupního zámeckého dvora uzavírá zděná jednopatrová chodba celkem o jedenácti osách, krytá sedlovou taškovou střechou. Její přízemí, v části zámeckého dvora značně převýšené, člení na nárožích ploché lizénové rámování ve dvě pole s vloženými okny v malovaných rámech, zbylých sedm os člení slepé arkády, z nichž 2 tvoří průjezd do přilehlého hospodářského dvora.

  • patro, oddělené malovanou kordonovou římsou, člení lizénové rámy a fabionová hlavní římsa

(Vysvětlivky: rizalit = předsunutá část průčelí stavby po celé její délce, lizéna = svislý plochý výstupek na čelní straně budovy bez hlavice a patky.)

S okenními osami zámku se často potýkají realističtí umělci - malíři, jejich umělecké zobrazení se často co do počtu oken výrazně rozchází se skutečností.

Nad vchodem do zámku je oválná kartuš se sasko-lauenburským erbem, rodovým znakem stavitelky zámku.

Od náměstí je zámecký komplex oddělen prostou zdí s branou. V této podobě se zámek zachoval prakticky dodnes.

Prostory zámku jsou dodnes využívány účelově jako byty, nebytové prostory pak pro řemeslnické účely, apod.

zpracoval: dr. František Procházka; foto: Daniel Korol