Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj


Kácovské pečetě

Právo užívat pečeť dostávala města od panovníka nebo od vrchnosti. Města mívala ve znaku symbol vrchnosti, což znamenalo, že dané město je jejím majetkem a stojí pod její ochranou. Takovým znamením je ve znaku Kácova jetelový trojlístek se zlatým řapíkem z přilby v rodinném znaku Čejků z Olbramovic. Městské pečetě mají starší původ než městské znaky, které vznikaly z vojenských a reprezentačních důvodů později. Města potřebovala pečeť - potvrzovala tak už ve svých počátcích právně ověřené a stvrzené písemnosti. Jako privilegium získávala města právo pečetit barevným voskem, zpravidla červeným nebo zeleným.

Pečetě jsou historickým dokladem, že místo bylo městem nebo městečkem.


Převážná většina měst získávala dvě pečetě:

Větší pečeť se nazývala SIGILLIUM MAIUS a byla určena pro důležité listiny. Tato je v případě Kácova popsána takto: Větší kruhovitá pečeť o průměru 43 mm, v jejíž střední části je štít s hlavou sv. Jana Křtitele na míse a dvěma složenými orlími křídly, ale bez jetelového trojlístku. Opis je český a zní:

* PECZET * MIESTEZKA .CACOWA.NA SAZAWAV.

Menší pečeť se nazývala SIGILLIUM MENOR a používala se pro běžnou potřebu. Tato je v případě Kácova popsána takto:
Menší pečeť je o průmětu 26 mm, se stejným znakem a opisem:

PECET MESTCZKA KACOWA. NA SAZAWAV.18.

Podle hospodářského stavu v dané době se pečetě vyráběly ze stříbra, bronzu nebo mosazi, v chudších obdobích pak i ze železa. Datum, kdy byla pečeť Kácovu udělena není známo. Víme ale, že v15. století města běžně kladla na svou velkou pečeť obraz svého znaku. Důvodem této situace je požár, který v r. 15. července 1688 zachvátil při bouři městečko a kdy shořelo zcela 10 domů. Vyhořel i dům Adama Řepy, tehdejšího primase, který měl doma v pokladně pamětní knihy a obecní věci.

V r. 1709 pak byli kácovští vyzváni, aby doložili svá práva. Museli tak předložit mnohé listiny a podat mnohá právně platná svědectví, a to za nemalých obětí. Následně pak potřebná povolení od královských místodržících obdrželi, a to 15. 5. 1709. Proto pro budoucí potomky na nově získané listiny vepsali:

„V opatření tak dle toho hleďte potomci pokračovati, aby co jsme těžce dobyli, vy to neopatrně nerozbili!“


Literatura:

  • ČAREK, J.: Městské znaky v českých zemích. Praha, Academia 1985. 451 s.
  • LIŠKA, K., PŘIBYL, A. Znaky a pečetě středočeských měst. Praha, Středočeské nakl. a knih. 1975. 209 s.
  • SVOBODA, Gustav V.: Kácov (I. Část). Sborník historického kroužku XI, 1910, číslo 1.- 2, s. 17 – 34.
  • SVOBODA, Gustav V.: Kácov (II. Část). Sborník historického kroužku XI, 1910, číslo 3. -4., s. 149 – 164.

zpracoval: dr. František Procházka