Znak Kácova je zmiňován v celé řadě heraldických příruček. Téměř všechny se odvolávají i na údaje zveřejněné ve Světozoru v r. 1874 na str. 371, kde stojí:
„Kácov nad Sázavou, městečko v Čechách, v okrese janovickém, se zámkem císaře Františka I. V 14. a 15. století vládla na Kácově jedna větev mohutného kmene znaku lekna, jenž se zvala odtud z Kácova; během 16. století až po bitvu na Bílé Hoře seděli na Kácově rytíři Čejkové z Olbramovic.
Za Karla Čejky z Olbramovic obdržela osada svůj znak a nejspíš také zároveň práva městská. Za znak dostal se jí štít modrý a v něm křídla červená a v zadu bílá a přes ně trojlístek jetelový se řapíkem barvy zlaté, což je ozdobou přilby v rodinném znaku Čejků z Olbramovic.“
Pod křídly je na zlaté míse doprava obrácená stříbrná hlava Jana Křtitele. Toto zpodobnění bylo uctíváno jako symbol tohoto světce a věřilo se, že má léčivé schopnosti. (1)
Trojlístek je starobylý symbol štěstí. Křídla pak jsou spojována se symbolem orlice, která je po lvu druhým nejčastěji zobrazovaným zvířetem v české heraldice. Orel již byl v antickém starověku symbolem síly a vítězství.
Literatura:
- 1. Hall, J.: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha 1991, s. 189.
- 2. Čarek, J.: Městské znaky v českých zemích. Praha, Academia 1986. 451 s.
zpracoval: dr. František Procházka