Internetové stránky Posázavského pacifiku
(webmaster kácovského webu nezodpovídá za kvalitu a obsah stránek v odkazech)
POSÁZAVSKÝM PACIFIKEM se nazývá železniční trať z Prahy přes Vrané nad Vltavou a Čerčany do Světlé nad Sázavou a měří 157 km. Kolejovou úvratí v Čerčanech je rozdělena na dva úseky, dolní a horní. Celá trať byla budována postupně po několika úsecích a v dobách svého vzniku se jednalo o důležitou dopravní tepnu v Posázaví. 
Největší slávy Posázavský Pacifik pamatuje z dob po vzniku první samostatné Československé republiky ve 20-tých a 30-tých letech 20. století.
Pacifikem vyráželo za dobrodružstvím takové množství cestujících, že až 12-ti vozové soupravy dřevěných vozů 3. třídy vlaků jezdících v přepravní špičce jeden za druhým nestačily. Někteří z trempů odmítali cestovat v přeplněných vozech a cestovali na střechách a náraznících železničních vozů. Ti co chtěli vystoupit na zastávce v Libřici (u Davle) museli nastupovat do prostředních vozů , protože dlouhé soupravy vlaků stály přední a zadní částí při zastavení na této zastávce v přilehlých tunelech.
Právě v těchto dobách dostala železniční trať i své jméno „Posázavský Pacifik“.
Dolní úsek z Prahy z Prahy do Davle sleduje pravý břeh řeky Vltavy. Z Davle je pak trať vedena proti proudu řeky Sázavy. Za Davlí také začíná nejkrásnější úsek Posázavského Pacifiku do Jílového u Prahy, který byl zprovozněn 1.května 1900. Území, kterým je trať v tomto úseku vedena bylo pro stavbu dráhy velmi nepříznivé. Bylo zde nutno vybudovat velmi mnoho nákladných stavebních děl jako jsou vysoké náspy, hluboké skalní zářezy, opěrné zdi, tunely a nespočet vodních propustí. Mezi dvěma tunely byl u Jílového u Prahy vybudován v letech 1898-1899 jeden z našich nejvyšších kamenných železničních mostů dlouhý 109,33 m a vysoký 41,5 m.
V okolí tratě se nachází mnoho kulturních památek, včetně několika hradů (Zbořený Kostelec, Český Šternberk) a mnoho turistických tras jak pro pěší turistiku, tak pro výlety na kolech. Nejznámější z nich je Posázavská stezka (z Petrova u Prahy do Kamenného Přívozu).
zpracoval: Petr Pavlík, dozorčí ŽST Praha Braník; foto: Daniel Korol
Posázavský motoráček
(webmaster kácovského webu nezodpovídá za kvalitu a obsah stránek v odkazech)
